Římská říše
V roce 753 před kristem, údajně 21.4. Ohledně založení města je momentálně nejvíce uznávaná verze, že etruskové, kteří obsadili lacium (severně od říma), měli zájem vesnice ze kterých řím vznikl kolonisovat. Nakonec se etruskému rodu Tarquiniovců podařilo sjednotit vesnice na pahocích okolo Tibery a vládnout zde téměř čtvrt tísíciletí. Celekem bylo v říme asi 7 etruských králů, jejich vláda skončila, když sextus, syn krále Suberba, znásilnil ženu významného římského obchodníka. Ona spáchala sebevraždu, což vedlo k tomu, že římané nenáviděné a kruté ertuské krále vyhnaly. Tarquiniovci požádaly o pomoc etrusky, kteří vyrazili proti římu, ale byli odraženi. Od té doby římané postupně etrusky porážely, až vítězství završili v roce 265 př.n.l. kdy kobyly poslední etruské město Volsinia. Po pádu etruských králů vznikla v říme rebublika, kde bylo obyvatelstvo rozděleno na plebejce a patricie. Plebejci byli běžní občané, a patriciové byly potomci původních římanů a v podstatě šlechtici. V prvním století př.n.l. se ukázala křehkost republiky, když Cornelius Sulla - výborný generál a slušný politik získal titul diktátora, a ve své funkci zůstal 3 roky, které jsou nechvalně známé svou krutostí. Sula nechával po tísících odstraňovat své nepřátelé, až pak sám ze své funkce odstoupil. Později se oběvyl další ctižádostiví muž, a to Gaius Julius Caesar, který získal mnoho zkušeností v e válce v gálii a kvůli osobním spourům s jistým velikánem jménem Pompeius Magnus obsadil řím a po letech občanské války na jeden rok zničil republiku a stejně jako jeho předchůdce Sulla, získal titul diktátor. Narozdíl od Sulli ale nepronásledoval své nepřátelé, což ho nakonec stálo život, když byl v roce 44 př.n.l. v budově senátu zavražděn samotnými senátory. Na krátkou chvíli byla opět obnovena republika, ve které měl vedoucí úlohu blízký přítel Caesara Marcus Antonius. Měl sice titul Cosula ale byl ve svém úřadu mnohem déle než Consul obvykle býval, a navíc byl jen jeden Cnsul. Tento stav ale také skončil, když výbušný Antonius po podrazu Tullia Cicerona zavraždil jednoho z senátorů přímo v budově senátu. Poté opustil e svou armádou řím a táhl na Mutinu, kam senát poslal svou armádu na pomoc městu a k armádě se připojil Octavianus Caesar, který jako jediný ze tří generálů bitvu přežil.